Vbočený palec: bolest, příčiny a léčba

Vbočený palec, odborně hallux valgus, je jedna z častých deformit, která vzniká v přední části nohy, konkrétně v kořenovém kloubu palce u nohou. Dochází při něm k postupnému vychýlení palce směrem dovnitř, k ostatním prstům a zároveň k vybočení první nártní kosti na vnitřní straně chodidla. Na této straně se vytváří typické kostní vyvýšení, které je často bolavé, oteklé a může se postupně zvětšovat.

Velmi často dochází současně k rozvoji tzv. kladívkových prstů, jelikož dochází ke zúžení prostoru v přední části nohy, tlaku palce na druhý a následně na další prsty a tím dochází k postupnému vytlačování ostatních prstů z jejich přirozené osy.

Nejde pouze o estetický problém. Jedná se o strukturální změnu postavení kostí, kloubů a měkkých tkání, která může postupně vést k bolesti a omezení běžné chůze.

Co se děje při vbočeném palci?

Z anatomického hlediska dochází k několika změnám:

  • palec se vychyluje ze své přirozené osy směrem k druhému prstu,
  • první nártní kost se vychyluje opačným směrem,
  • oblast příčné klenby se rozšiřuje,
  • mění se napětí mezi svaly a šlachami, které za normálních okolností drží palec v přímém postavení,
  • postupem času může docházet k přetížení kloubu palce, rozvoji artrózy, často se přidružují i další deformity, například kladívkové prsty,
  • sekundárně se díky změně postavení nožní klenby mohou problémy řetězit do dalších částí těla (kolena, kyčle, páteř,…)

Možné příčiny vzniku u vbočeného palce

Hallux valgus obvykle nevzniká z jediné příčiny. Nejčastěji jde o kombinaci několika faktorů, mezi které mohou patřit:

Genetická predispozice

Dědičnost hraje významnou roli. Pokud se v rodině vbočený palec vyskytuje, je vyšší pravděpodobnost jeho rozvoje i u dalších generací.

Nevhodná obuv

Úzká obuv s úzkou špičkou a obuv s vysokými podpatky zvyšují tlak na přednoží a mohou deformitu urychlit. Malá obuv může zapříčinit drápovité postavení prstů, které může vést k nadměrnému přetížení v oblasti kloubů a svalů a rozvoji deformit v oblasti přednoží. Při nedostatečné kompenzaci může mít nevhodně zvolená obuv přímý vliv na rozvoj deformit.

Ortopedické příčiny

Například plochonoží ať příčné nebo podélné, nadměrná kloubní pohyblivost nebo nestabilita v oblasti drobných kloubů nohou mohou vytvářet podmínky pro vznik deformit.

Přetěžování

Dlouhodobé stání, jednostranné zatěžování nebo nadváha zvyšují tlak na přední část nohy a mohou zhoršovat průběh onemocnění.

Příznaky začínajícího vbočeného palce

V počátečních stádiích může být deformita mylně považována jen za kosmetickou vadu, následně však může dojít k rozvoji dalších změn a to například:

  • bolest na vnitřní straně palce
  • otok a zarudnutí v oblasti vybočené kosti, vznik mozolů
  • tlak a obtíže při nošení běžné obuvi, případné poškození obuvi v těchto místech
  • únava a bolest nohou při delší chůzi či stání
  • v pokročilejších případech i změna stereotypu chůze.

Konzervativní léčba

Zahájení konzervativní léčby je ideální při prvních příznacích, jelikož pouze tehdy máme největší možnost ovlivnit dané deformity konzervativně. Je důležité vědět, že již vzniklou kostní deformitu nelze cvičením zcela narovnat. Cílem léčby je především zmírnění bolesti a zpomalení dalšího zhoršování, vývoji deformit. Proto je včasnost zahájení terapie pro úspěšnost léčby klíčové:

Mezi základní pasivní opatření patří:

  • nošení obuvi s dostatečně širokou špičkou a nízkým/ nulovým podpatkem,který nebude přenášet zvýšenou zátěž na přednoží nohy
  • používání ortopedických vložek (pokud je potřeba, ortopedické vložky nemají být vždy metodou první volby, vždy je potřeba doplnit aktivní terapií)
  • silikonové korektory nebo oddělovače prstů, korekční ponožky

Mezi aktivní opatření patří fyzioterapie:

Operativní léčba

K operativnímu přístupu se přistupuje tehdy, když konzervativní léčba nepřináší úlevu, bolest přetrvává nebo deformita výrazně omezuje běžné denní aktivity. Jedná se především o rozsáhlejší deformity, které již konzervativně nelze ovlivnit.

Existuje mnoho operačních technik. Principem je obvykle přerušení a správné nastavení první nártní kosti, úprava měkkých tkání a stabilizace kloubu. Výběr metody závisí na stupni deformity, věku pacienta a jeho celkovém zdravotním stavu a určuje ji lékař.

Po operaci následuje období rekonvalescence, které může trvat několik týdnů až měsíců. Plné zatížení nohy je možné postupně podle doporučení lékaře.

Nicméně i po operativní léčbě je nezbytné začít s aktivním přístupem a cvičením, jelikož při absenci cíleného cvičení dochází znovu k rozvoji deformit.

Kdy vyhledat odborníka?

Prevence hraje zásadní roli zejména u osob s genetickou predispozicí nebo při prvních známkách změny postavení palce. Čím dříve se začne s vhodnými opatřeními, tím větší je šance zpomalit nebo zcela zastavit progresi deformity.

1. Přetrvávající nebo zhoršující se bolest

Bolest, která trvá déle než několik dnů, opakovaně se vrací nebo se postupně zhoršuje. Jedná se o signál, že dochází k přetížení struktur nohy. Typicky se může jednat o bolest v oblasti kořenového kloubu palce, bolest při odvíjení chodidla nebo tlak v oblasti kladívkově postavených prstů.

2. Rychlá progrese deformity

Pokud si všimnete, že se palec výrazněji vychyluje, zvětšuje se kostní výčnělek, objevuje se mozol na kořenovém kloubu palce nebo se začínají deformovat další prsty, je vhodné nečekat. Rychlá změna může znamenat výraznější nestabilitu přednoží nebo přetížení měkkých tkání.

3. Opakované záněty a otoky

Zarudnutí, otok, zvýšená citlivost nebo lokální přehřívání v oblasti vybočeného kloubu mohou značit zánětlivou reakci. Pokud se tyto stavy opakují nebo neustupují po klidovém režimu a úpravě obuvi, je vhodné odborné vyšetření k vyloučení komplikací.

4. Obtíže při nošení běžné obuvi

Pokud je stále obtížnější najít pohodlnou obuv, dochází k otlakům, tvorbě kuřích ok nebo opakovanému poškozování obuvi v oblasti palce, jedná se o známku změněné mechaniky nohy se kterou je nezbytné začít pracovat

5. Změna stereotypu chůze

Všímáte si, zda začínáte podvědomě šetřit bolestivou nohu – například přenášením váhy více na vnější hranu chodidla, zkracováním kroku nebo vyhýbáním se odvíjení přes palec. Dlouhodobá změna stereotypu může vést k přetížení dalších struktur, například kotníků, kolen, kyčlí i bederní páteře. Pro potvrzení nevhodného stereotypu chůze lze někdy využít také baropodometrii.

6. Omezení běžných denních aktivit

Pokud bolest nebo deformita začínají ovlivňovat každodenní fungování – například delší chůzi, sport, práci ve stoje nebo běžné domácí činnosti – je nejvyšší čas začít tento stav řešit

V K+Clinic vám rádi pomůžeme

Vbočený palec může výrazně ovlivnit komfort chůze i kvalitu života, ale rozhodně nejde o problém, se kterým byste se museli smířit. Ať už se jedná o mírnou deformitu nebo výraznější změnu, existují způsoby, jak zmírnit bolest a postavení palce do jisté míry korigovat. Na naší klinice se vám rádi budeme individuálně věnovat – probereme vaši konkrétní situaci, poradíme vhodné metody a navrhneme řešení přesně pro vás. Nemusíte se s problémem trápit sami – přijďte k nám a my vám pomůžeme udělat první krok ke zdravějším nohám a pohodlnější chůzi.

Autorka článku: Mgr. Tereza Čadilová

Mgr. Tereza Čadilová vystudovala bakalářský obor Fyzioterapie na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze. Následně si rozšířila vzdělání na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně magisterským studijním programem Kondiční trénink a aplikovaná kineziologie. Ve své práci ráda kombinuje různé terapeutické přístupy a klade důraz na aktivní spolupráci a také na edukaci, kterou považuje za důležitou v procesu porozumění vlastnímu tělu a procesu uzdravování.

Další články:

Nenechte si ujít novinky ze světa pohybové medicíny

Odebírat K+blog

Nenechte si ujít novinky ze světa pohybové medicíny